Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 6
DNES: 433
TÝDEN: 3945
CELKEM: 184492

Anketa

Jaké informace hledáte na našem webu?

Celkem hlasů:
182
Hlasování začalo:
12. 1. 2016
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Rizika a nebezpečí

Videogalerie

Pro zahájení virtuální prohlídky klikněte na obrázek.Virtuální prohlídka

Zde ke stažení

Youtube

Mestec (ne)znamy 2. dil Radnice 

Obsah

Historie města

Mohli bychom začít, mluvíce o Městci Králové, starou pověstí, jak ji uvádí Beckovský v Poselkyni: “Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále (1233 – 1278). Své rodiště vyznamenal Přemysl II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil. Též císařové Ferdinand I., Maxmilian II. a Rudolf II. dali výsady městu”.

Ale to bychom nezačali od Adama, kdybychom touto pověstí měli vyprávět nejdříve o městecké historii. Neboť mluví-li městečtí o ni, pak sáhnou hluboko do doby předhistorické a řeknou v úvodu, že o obydlení tohoto města v tak šerém dávnověku svědčí četné nálezy hrobů skrčenců.

Z doby historické pak záznamy říkají, že v okolí města stával knížecí letohrádek a hřebčinec Štítary, už za knížete Břetislava rozšiřovaný. V okolí těchto míst kolem dokola rozkládaly se hluboké lesy, zvěří bohaté, záhy však byly vykáceny, proměňovány v pole a prázdná místa osazována obyvatelstvem. Původní název Městce byl Lány, Přemyslovci jej nazvali Königsfeld.

Vlastní Městec Králové vznikl jako hrazené městečko asi ve 13. století při slezské cestě z Hradce Králové do Prahy. Přemysl Otakar II. povýšil je na město ne prý proto, že by v něm přebývali měšťané, ale na pamět toho, že se v něm narodil. Však také Primus Sobotka zaznamenává na účet města sebraný posměšek, že prý, když z něho sedláci vyjdou na pole, nezůstane ani jeden měšťan doma. Ale nic ve zlém, přátelé královéměstečtí.

Přemysl Otakar II. daroval městu současně také znak lva a dal mu ještě četné výsady královské komory. Karel IV. poskytl Městci Králové městské právo, jakým byl nadán Nymburk a zastavil je své choti Anně Svidnické. Syn Karlův Václav IV., je ve starých zápisech uváděn jako patron města. Anna Svidnická postoupila své právo roku 1373 Petru z Vartemberka a z Kosti a svůj dar dala zapsati do zemských desek svídnického knížectví. Václav IV. znovu potvrdil majestát města a opět je připojil ke královské komoře. Ale od těch dob se v majetku Městce Králové vystřídalo několik majitelů jiných. V roce 1410 Milota Kravařský z Tvorkova vyplatil pak králi 600 kop grošů českých za městecké zboží od vdovy po Benešovi z Choustníka k užívání do té doby, až by je král tisíci kopami vyplatil. Z té doby pochází také zdejší tvrz. Milota postoupil pak Městec Králové Ničkovi z Chotěvic. Husitské války těžce město poškodily. Městec byl vypálen a zchudl tak, že mu až do 16. století přezdívali Městec Odraný.

V 16. století náležel Městec Králové Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici. V roce 1544 došlo k vzbouření městeckých měšťanů vůči tomuto pánu, jež však bylo potlačeno a vzbouřenci krutě potrestáni králem Vladislavem II. Za císaře Rudolfa II. byl Městec prodán za 3.000 tolarů královskému podkomořímu Burianu Trčkovi z Lípy i se sousedními sedmi vesnicemi. Vdova po Zdenkovi z Vladštejna na Dymokurech, Marie z Martinic, koupila Městec roku 1587a spojila jej s panstvím dymokurským, jehož osudy Městec současně sdílel. V roce 1610 utrpěl Městec Králové velkým požárem. Ale díky pomoci Kolínských, kteří mu darovali obilí, chléb a šactvo, brzy se vzpamatoval ze svého neštěstí.

Po stránce náboženské je třeba zaznamenat, že v těch dobách téměř každé nové náboženské učení nalezlo zde půdu. Tak v 16. století zde byli Mikulášenci a v 18. stol. opět jedna sekta Adamitů, která však - stíhána vrchností – brzy zanikla.

I třicetiletá válka přinesla městu četné a nemalé svízele. Město bylo téměř tak zničeno, že v roce 1673 bylo v něm napočteno jen 56 osedlých stavení. Zdálo se, že se všechny mocnosti téměř spikly proti tomuto městu, dříve tak utěšeně vzkvétajícímu. Neboť co nepřinesla vojna, to dodal požár, jenž v roce 1680 opět se tu rozpoutal.

Zle však požár řádil v Městci Králové dne 5. září 1746. Tenkrát oheň strávil půl města a zničil i bohatý listinný materiál, městská privilegia a pamětní knihy – tedy všechny listinné památky minulosti.

Rok 1775 zaznamenává účast městeckých na selském povstání Chlumecka, jež bylo krvavě potlačenoa rok 1776 opět je zapsán černě v městské historii. Dne 18. července a opět dne 21. července 1776 vypuky požáry, z nichý první zničil 57 domů, panský dvůr a čtvrtinu města od Staré pošty až ke dvoru a druhý pak, jenž vyšel z domu čp. 243 Josefa Fouska, 9 domů a 3 stodoly.

Ale to ještě nebylo dost utrpení a ran. Nový požár vypukl 2. dubna 1792 čp. 64. Tehdy shořelo 40 stavení i se stodolami v části města za radnicí a škoda byla odhadnuta na 15.750 zlatých a 35 krejcarů. Ale neuplynul ani měsíc a už 24. dubna téhož roku nový požár, vyšlý z čp. 4, zničil město téměř úplně. Tehdy shořelo 186 domů, kostel sv. Markéty, fara, škola, radnice, 50 kusů dobytka a 2 lidé. Míra utrpení Městce Králové byla tedy naplněna. Nejen celé okolí – Nový Bydžov, Kolín, Poděbrady – ale celá země snažila se zmírnit neštěstí královéměsteckých a darovala v hojné míře potraviny, šactvo a stavivo.

Ale vskutku od této poslední pohromy jde Městec Králové vstříc lepším časům. Roku 1793 byl založen nový chrám sv. Markéty, v 19. století opravovaný a obohacený věží románského slohu. Prvotní chrám shořelý roku 1792, už v roce 1384 se připomínal jako farní. V době po tomto zhoubném požáru konaly se bohoslužby v místech, kde dnes stojí socha sv. Floriana.

Dne 29. května 1799 založena byla nová radnice, obnovená v roce 1905. Roku 1874 byla zbořena stará, nízká a šindelem krytá škola, jsoucí pod jednou střechou s kovárnou a roku 1876 položen základní kámen k nové budově, v níž se počalo učit na podzim 1877. Město se rychlým tempem probíralo z útrap a snažilo se dohonit, oč bylo nepřízní osudu připraveno. Roku 1893 byla otevřena nově zřízená měšťanská škola chlapecká, roku 1900 dívčí, roku 1896 zřízena v městě nemocnice, jež nabyla práva veřejnosti roku 1898, roku 1870 založen akciový cukrovar, jejž roku 1905 získala koupí Anna hraběnka Czerninová a jejž roku 1935 dal v důsledku hospodářské krize hrabě Czernin zbourati; roku 1874 došlo k založení městské spořitelny, roku 1887 zřízena okresní hospodářská záložna, roku 1935 záložna živnostenská a i po jiné stránce Městec Králové se vzmáhal a rostl.

Převzato z materiálu Jana Petráka
(zkráceno)